V sobotu 8.9. jsem se dvěma kamarádkami zúčastnila takové bláznivé akce Dartmoor in a Day organizované společností Climb South West. Byl to jednak běžecký závod pro ultraběžce, jednak pochod pro kohokoli, kdo si chtěl prostě jenom dokázat, že zvládne za den ujít 50 km. Trasa vedla z Okehamptonu na severním okraji Dartmooru do Ivybridge na jihu a celou ji najdete úplně dole v článku.
Registrace
V 7 hodin ráno jsme se dostavily na nádraží v Okehamptonu a zaregistrovaly se. Když jsem se registrovala já a hledala své jméno v seznamu, tak jsem si všimla že asi tři jména pode mnou někdo přeškrtl svoji národnost GBR a napsal tam tužkou CZE! Tak to hned povídám kamarádkám a pan organizátor nás slyšel a povídá, že ten Čech je jeho kamarád a že až dorazí, tak nás seznámí. A taky že jo. Za chvilku už jsme si povídali česky! Na první pohled bylo jasný, že je jedním z těch machrů, co těch 50 kiláků poběží a že až my dorazíme do cíle, tak on už bude dávno zpátky doma. (Jak dopadl, se dozvíte na konci :))
Z Okehamptonu do Postbridge: prvních 20 km
08:00 – vyrážíme z nádraží v Okehamptonu plné energie 😀
Podél East Okement River, nahoru na vřesoviště (moor), přes kopce Winter Tor (420 m), Knattaborough Tor (438 m) a Oke Tor (468 m) dolů k řece Taw.
A potom nahoru na Hangingstone Hill (603 m), dolů přes řeku North Teign a nahoru na Sittaford Tor (538 m),
přes kamenný kruh z doby bronzové nesoucí název Grey Wethers Stone Circle a kolem roztomilých pruhovaných kraviček plemene Belted Galloway.
Kravské plemeno Belted Galloway pochází z oblasti Galloway na jihozápadu Skotska. Belted znamená anglicky opásaný (odtud tedy to jméno). Belted Galloway je odolné plemeno, které je ideální pro celoroční pastvu v podhorských a horských oblastech, v pustinách i mokřadech, a Dartmoor je pro ně tudíž ideální.
Potom ještě Hartland Tor a pak už náš první mezicíl Postbridge, kam jsme dorazily kolem 13:00. Na parkovišti nás čekalo občerstvení a taky jsme měly možnost zjistit, jak rychle tam doběhl ten český kamzík, se kterým jsme se ráno seznámily – čas si samozřejmě nepamatuju, ale dorazil tam na 5. místě! Wow.
Kamenný most v Postbridge, tzv. clapper bridge (tak se říká všem kamenným mostům, které jsou postaveny z plochých velkých kamenů), pochází z 13. století a byl položen, aby mohli koně vezoucí cín do města Tavistock přejít přes řeku East Dart.
Z Postbridge na Combestone Tor: dalších 10 km
Po občerstvení a krátké přestávce jsme vyrazily dál přes les Bellever, ve kterém se moc líbí divokým poníkům (i mně), na kopec Bellever Tor a kolem Laughter Tor a Huccaby Tor dolů k silnici pod naším druhým mezicílem.
Ze silnice jsme pak odbočily k řece East Dart, kde na nás čekala tahle krása
a pak už se jen vyšplhat do kopce na Combestone Tor…
A jsme tam! 30km za námi! Občerstvení, hurá! Domácí flapjacky, banánová buchta, meloun a hlavně a především první dávka paralenu (ještě, že jsme s sebou měly anglickou paní doktorku, aby nám mohla ten paracetamol s vodou naordinovat – sorry Sarah :D).
Na Combestone Tor jsme dorazily asi v 15:30. Na čas našeho českého kamzíka jsem se ze zvědavosti zeptala, ale už si ho přesně nepamatuju, ale bylo to nějak těsně před náma (jo, kecám :D). Co si pamatuju, je, že byl stále na 5. místě. Prostě borec.
Z Combestone Tor do Ivybridge: posledních 20 km
Čekalo nás posledních 20 km a před náma se tyčil pěknej kopec, pěkně hnusnej kopec…Ryder’s Hill. Combestone Tor má 359 m, Ryder’s Hill má 516. Po 30 kiláskách se nám do něj moc nechtělo, ale druhá možnost byla zatelefonovat Stevovi, aby pro nás přijel… Takže jsme vyrazily nahoru, protože vzdávat to přece nebudem!
Cesta na Ryder’s Hill a z něj na Snowdon (jo, fakt tu máme Snowdon!) a Puper’s Hill (jakože kopec pokakánků :D) moc zábava nebyla, nebudu vám nic nalhávat… Pustina, suchá tráva, bažina… ha! V zimě bych tudy jít nechtěla! Ale v dáli se začalo objevovat pobřeží, a náš cíl byl tak nadohled, skoro..
Z pokakánka jsme sešly dolů k další řece, tentokrát Avon! Ale nebyla to samozřejmě ta, která teče přes Shakespearův Stratford 🙂 Řeku jsme přešly přes další clapper bridge a pak už na nás čekal jen poslední infarktovej kopec a posledních 10 km relativně po rovince po tzv. Two Moors Way, bývalé úzkorozchodné železnici (tramway), po které se vozilo z Dartmooru do Ivybridge zlato (vlastně spíš kámen a kaolín :)).
A pak se pomalu, ale jistě, začalo schylovat k večeru. Slunce bylo níž a níž, citelně se ochladilo a my šly čím dál pomaleji, protože jsme ty míle pomalu, ale jistě, začínaly cítit… Posledních 10 kiláků se neskutečně vleklo… V dálce před námi jsme viděly Plymouth, ale Ivybridge pořád nikde… Za každým rohem jsme doufaly, že už ho spatříme, ale místo toho jen další kopce, krávy, poníci a jedna samotná kachna v jezírku… Výhodou naší pomalejší chůze bylo, že jsme viděly úžasný západ slunce 🙂
A pak už dlouho netrvalo a byla úplná tma a my musely vyndat baterky! To už jsme naštěstí věděly, že náš cíl je blízko, protože těsně předtím, než jsme je zaply, jsme zahlédly světla Ivybridge. Hurá!
Ivybridge: 50 km za námi
Do cíle v Ivybridge College jsme dorazily po 12 hodinách a 52 minutách. A nebyly jsme poslední! Za námi (v nedohlednu) bylo dalších asi deset lidí. A i když jsme to nebraly jako závod, byly jsme rády, že jsme neskončily úplně vzadu.
A jak dopadl kamzík Milan? Skončil na 5. místě v čase 5 hodin 26 minut. Gratulujeme 🙂
Mapu z dnešního treku najdete níže – klikněte na Play uprostřed mapy a přehraje se celá trasa. Poté si můžete mapu přiblížit a kliknutím na tlačítko v pravém horním rohu zvětšit.
Route map for Okehampton To Ivybridge by Magazín Velká Británie on plotaroute.com