V lednu 2022 jsme si koupily obytnou dodávku a v březnu jsme se vydaly na náš první vícedenní výlet. Nechtěly jsme jet nikam moc daleko, proto jsme zvolily hrabství Dorset, které je hned vedle Devonu směrem na východ. Nějaký podrobný plán jsme neměly, jen jsme věděly, že bychom rády vylezly na Colmer’s Hill – to je takový neobvyklý kopec, kterého jsme si všimly z hlavní silnice A35, když jsme se na podzim vracely z výletu do Milton Abbas. A taky jsme v rámci naší Challenge 2022 – nejvyšší hory, kopce a kopečky britských hrabství chtěly zdolat nejvyšší kopec hrabství Dorset Lewesdon Hill. Ale jinak jsme prostě chtěly jen tak jet a když uvidíme něco, co se nám bude líbit, tak to prozkoumat.
Den první – Golden Cap, Seatown
Z Exeteru jsme vyrazily v sobotu dopoledne. Cestou jsme si všimly takového zvláštního útvaru tyčícího se v dálce na pobřeží, a už jsme odbočovaly 😀 Podle mapy to byl Golden Cap, kopec ve správě National Trust. Zaparkovaly jsme v lese na parkovišti Langdon Hill car park, které je rovněž ve správě National Trust. Parkování jsme měly zadarmo, protože máme členskou kartičku. Pokud nejste členy, zaplatíte za každou hodinu, tuším, £2.
Z parkoviště jsme pak vyrazily na ten zlatý kopec Golden Cap. Bylo tam několik možností, které jsou vyznačené na mapce u parkoviště. Šly jsme pomalu a okružní procházka tam a zpět nám zabrala nějaké dvě hodinky. Kromě hezkých výhledů, památníčku a trosek kapličky sv. Gabriela tam sice nic moc nebylo, ale nám to ke štěstí stačilo 🙂
Po návštěvě Golden Cap jsme vyrazily do nedaleké vesnice Seatown. Ta se nám moc líbila, i když v ní vlastně kromě pár baráčků, potoka a moře nic nebylo 😀 Prošly jsme se kousek po pobřeží a rozhodly se, že tu strávíme naši první noc. Původně jsme chtěly spát na již zmiňovaném parkovišti v lese u Golden Cap, ale Seatown nabízel hezčí výhled, přímo na moře. Nemohly jsme sice parkovat na noc na parkovišti (to se na noc zavírá, aspoň to tam bylo napsaný a my to nechtěly risknout), ale na konci silnice přímo u moře to šlo. Jelikož byl březen, nebyl to problém, protože omezení ohledně parkování začínají později v roce. A hned vedle jsme měly veřejný záchody 😀 (malá budova s modrýma dveřma úplně vlevo na první fotce níže).
Večer jsme si ještě zašly na večeři do Illchester Arms v nedaleké vesnici Symmondsbury, protože měla podle Googlu nejlepší recenze, a moc nám tam chutnalo.
Den druhý – Colmer’s Hill, West Bay, Lewesdon Hill, Pilsdon Pen
Na druhý den jsme měly naplánovaný výlet na Colmer’s Hill – o tom jsem napsala samostatný článek tady – Výlet na Colmer’s Hill v Dorsetu. Tam se určitě jeďte podívat, jestli budete někdy poblíž.
Po zmiňovaném výletu jsme mrkly na mapu a rozhodly se ještě zajet do zátoky West Bay pod městem Bridport a dát si nějaký oběd. Vůbec jsme netušily, co nás čeká, ale už když jsme tam přijížděly, věděly jsme , že tohle nebude zrovna náš „cup of tea“ 😀 Zaprvé tam bylo moc lidí a taky to tam bylo na nás moc zastavěné, takové typické místo, kam se vozí důchodci na autobusový zájezd 😀 Přišlo nám to tam i hodně ošuntělé a, jak říkají Angličani, in need of TLC… Asi jediná věc, která se nám tam líbila, byly tyhle ze dřeva vyřezané lodičky. Ale viděly jsme to a už aspoň víme, jak to tam vypadá, že jo 🙂
Teď už jen zbývalo vylézt na nejvyšší kopec Dorsetu, jak jsme měly původně v plánu. Cesta (tedy public footpath) na něj vede z vesnice Broadwindsor, jenže když jsme do ní přijížděly, nebylo už dlouho do západu slunce a navíc to vypadalo, že bude pršet… Rozhodly jsme se tedy plán změnit a místo nejvyššího kopce Dorsetu, který je navíc zalesněný, a nic bychom z něj tudíž neviděly, jsme vyjeli na druhý nejvyšší kopec Pilsdon Pen.
Pilsdon Pen je hradiště z doby železné, na které vede public footpath od silnice. Výhodou bylo, že parkovat se dalo hned pod kopcem na malém parkovišti, ze kterého byl úžasný výhled (když zaostříte, tak uvidíte Dannyho na první fotce níže, je skoro uprostřed). Z vršku kopce byl výhled ještě lepší 🙂
Den třetí – Lyme Regis
Druhou noc jsme strávily na zmíněném parkovišti u silnice pod Pilsdon Pen a když jsme se ráno probudily, lilo jako z konve 😀 Původně jsme se chtěly vrátit do Broadwindsoru a vylézt na ten zatracený nejvyšší kopec, ale protože fakt hodně pršelo, tak jsme vyrazily směr Devon.
Cestou jsme se ještě zastavily v přímořském městečku Lyme Regis, které je populárním místem k hledání fosílií. Jelikož ale stále šíleně lilo, tak jsme fosílie nechaly na jindy a jen jsme se prošly po promenádě, daly si kafe a cake a sledovaly rozbouřené moře 🙂 Lyme Regis se nám i mokrý moc líbil, jsou tam hezká zákoutí, pěkné chaloupky a funky lampy, který vypadaly jako fosílie 🙂
Mapka míst, která jsme navštívily.